Datum:
Autor: Michal Staša
Zobrazeno: 3887×
Nálepky: ekodesign žárovka profi domácnosti
Prostá a téměř nesmyslná otázka nabyla na významu po regulaci neúsporných světelných zdrojů, která postupně začala v roce 2009. Z nařízení se pro některé politické proudy stal symbol zlovůle Evropské unie a samotná podstata problému šla stranou. Mimo politiku se konzervativní část spotřebitelů zařekla, že v tomto segmentu žádná zlepšení a novinky nechtějí. To vyústilo v ignorování či obcházení příslušné legislativy využitím označení „žárovky pro zvláštní účely“. 24. února vchází v platnost evropské nařízení, které detailněji popisuje, co je žárovka pro zvláštní účely.
Zmíněná legislativa (nařízení č. 244/2009) předpokládala postupný zákaz uvádění obyčejných žárovek na trh Evropské unie. V září 2009 to začalo všemi matnými a čirými 100W žárovkami a postupně až do roku 2012 z trhu mizely i další výkonové řady čirých včetně obyčejných 40W. Po roce 2012 na trhu měly zbýt pouze halogenové žárovky, kompaktní zářivky a LED zdroje. Nejpřijatelnější alternativou pro konzervativnější spotřebitele jsou halogenové žárovky, které pracují ostatně na stejném principu jako obyčejné žárovky. Úspora halogenových žárovek není velká (pouze cca 20-30 %), proto původní nařízení počítalo s jejich zákazem po září 2016. Nařízení nicméně také počítalo s rozvojem ještě úspornějších halogenových žárovek (spadající do třídy B), které na trhu měly zůstat. Tyto nejúspornější halogenové žárovky nicméně z trhu zmizely (Philipsu se zřejmě nevyplácely) a cena klasických halogenových žárovek zůstávala nesmyslně vysoká a příliš neklesala. Tyto dva faktory včetně již zmíněné politiky zřejmě vedly k postupnému ignorování původní legislativy zákazu obyčejných žárovek. Část dovozců se snažila legislativu obejít. Velmi časté je označování žárovek „s otřesuvzdorným vláknem“, které ve skutečnosti příliš otřesuvzdorné nejsou. Objevily se také adaptéry z patice G9 na E27, neboť G9 žárovky nejsou nařízením v současnosti regulovány. Nejvtipnější obcházení legislativy jsou nicméně tepelné koule a žárovka pro kuřátka – tepelný zdroj s účinností vyšší než 80 %.
Část dovozců nicméně nařízení zcela ignoruje. A to buď vědomě (dohled nad trhem má pravděpodobně mnoho jiné práce) nebo nevědomě (dekorativní žárovky jsou také žárovky). S blížícím se datem přezkoumání nařízení rostla v Evropě diskuse, zda zákaz halogenových žárovek neposunout či jak dále pozměnit nařízení. Zastánci původního znění nechtěli ustupovat od nastavených hodnot účinností. Zastánci změny kontrovali zejména pracovními místy (halogenové žárovky se na rozdíl od LED vyrábějí v Evropě), vysokou cenou LED a jejich horší kvalitativní úrovní. Evropská unie nakonec vyšla částečně vstříc oběma táborům: halogenové žárovky si můžeme koupit až do září 2018, žárovky G9 a R7s zatím nejsou nijak regulovány, na druhou stranu se podstatně zpřísnily možnosti obcházení legislativy.
V srpnu vyšlo oficiálně příslušné nařízení č. 1428/2015 s účinností od 24. února 2016. Nařízení se mimo několika oprav v nařízení 245/2009 (ekodesign profesionálních světelných zdrojů) a již zmíněného posunu zákazu halogenových žárovek na rok 2018 zaměřuje především na přesnější vymezení pojmu „světelné zdroje pro zvláštní účely“ (pro nesměrové i směrové světelné zdroje). Do tohoto pojmu se zařazují např. světelné zdroje pro studiové osvětlení, pro teploty více než 50°C, méně než -20°C a odolné vůči vibracím. V této věci je vhodná citace z nařízení:
„Žárovky delší než 60 mm se nepovažují za světelné zdroje pro zvláštní účely, pokud jsou odolné jen vůči mechanickým otřesům nebo vibracím a nejde o žárovky pro dopravní signalizaci, nebo pokud mají jmenovitý příkon vyšší než 25 W a údajně nabízejí zvláštní funkce, které rovněž nabízejí světelné zdroje spadající do vyšších tříd energetické účinnosti podle nařízení (EU) č. 874/2012 (jako jsou nulové emise EMC, hodnota CRI vyšší než nebo rovná 95 a emise UV menší než nebo rovné 2 mW na 1 000 lm).“
Složité vymezení žárovek, které jsou a které nejsou pro zvláštní účely, je možné zjednodušeně uvést v následujícím výčtu. Tyto světelné zdroje je možné na trh Evropké unie uvést:
- světelné zdroje do chladniček a trub kratší než 6 cm,
- otřesuvzdorné žárovky kratší než 6 cm,
- otřesuvzdorné žárovky s příkonem menším než 25 W,
- otřesuvzdorné žárovky s příkonem vyšším než 25 W bez možnosti pořídit jinou účinnější technologii s požadovanou speciální vlastností,
- dopravní a signalizační žárovky s poruchovostí menší než 2 % během prvních 1000 hodin provozu,
- infračervené žárovky pro ohřev,
- světelné zdroje do kopírek, blesků apod.,
- světelné zdroje pro chemické a biologické procesy,
- světelné zdroje pro scénické osvětlení,
- světelné zdroje pro nouzové účely,
- světelné zdroje určené pro speciální účely s filtry (např. muzea, fotosenzitivní pacienti apod.).
Které světelné zdroje jsou naopak zapovězeny:
- dekorativní žárovky (podžhavené, s mnoha vlákny apod.),
- obyčejné žárovky pro teploty pod -20°C a nad 50°C, neboť mohou být nahrazeny účinnějšími halogenovými žárovkami.
Zda přesnější vymezení povede skutečně k dodržení původního záměru, ukáže čas.
V případě, že světelný zdroj není určen pro osvětlení v domácnosti, mělo by to na něm být jasně označeno. Organizace LightingEurope navrhuje následující piktogram:
Zdroje: