T. A. Edison zkoušel použít do žárovek různé materiály včetně uhlíku. Vědci z Columbia University se k uhlíku vrátili, i když v trochu jiné formě - podařilo se jim rozzářit grafen. Specifická forma uhlíku v jednoatomové vrstvě je slibný materiál z mnoha důvodů a nyní byl použit také jako vlákno žárovky a byla tak vytvořena „nejtenčí žárovka na světě“. Spíše než na nové žárovky se můžeme těšit na nové typy displejů a optických elementů. Nicméně se nechme překvapit.

Zajímavé je, že vyzařované spektrum mělo několik vrcholů. Autoři je přisuzují interferencím světla vyzařovaného z grafenu a světla odraženého od křemíkové podložky a procházející grafenem (který je průhledný). Díky této vlastnosti je možné měnit spektrální maxima změnou vzdálenosti grafenu od podložky.

Více zde (v angličtině):

http://engineering.columbia.edu/worlds-thinnest-light-bulb%E2%80%94graphene-gets-bright

http://www.nature.com/nnano/journal/vaop/ncurrent/full/nnano.2015.118.html