Němečtí odborníci z Marburgské univerzity pod vedením profesorky Stefanie Dehnenové nalezli zajímavé řešení. Jako zdroj elektromagnetického záření použili běžně dostupný levný diodový laser v infračervené oblasti, kterému dali do cesty nově vyvinutý luminofor. Jeho základem je anorganická amorfní sloučenina [(RdelocSn)4S6](Rdeloc=4–(CH2=CH)–C6H4. Jádrem látky jsou atomy cínu a síry obklopené uhlovodíkovými strukturami. Písmeno R v chemickém vzorci znamená delokalizovanou uhlovodíkovou skupinu, která se volně pohybuje zbytkem molekulární struktury. Vazby připomínají diamantu podobnou krystalografickou mřížku, ale vzhledem k amorfní struktuře má mřížková konstanta nejrůznější délky a rotační a vibrační stavy nemají žádnou konkrétní frekvenci. Luminofor proto generuje bílé světlo spojitých vlnových délek, jehož spektrum je podobné halogenové žárovce s wolframovým vláknem o teplotě 2 900 K.